Hubení škůdců – bídné časy

Už se to zas jimi všude jen hemží! Mluvíme o mšicích. Nejsou ale všechny mšice stejné. Například zahradní mšice broskvoňová, mšice maková a mšice listová jsou si asi tak podobné jako pěnkava, sýkora koňadra a vrabec.

Rozličné škody způsobené mšicemi listovými

Mšice listové poškozují mladé rostliny hlavně vysáváním buněčné šťávy. Kromě toho však vylučují jed, který způsobuje kadeřavost listů. Vznikají tak z listů úkryty, které můžeme snadno vidět na větvích, díky kterým je pro zahradní ptáky a jiné predátory obtížnější mšice nalézt a často aspoň jeden pár potřebný pro zachování druhu přežije.

Jak rostlina kvůli vysávání mšicemi listovými slábne, zkroucené konečky větví deformují větve. V ozdobných a ovocných zahradách je to určitě nežádoucí, protože správně formované stromy jsou nezbytné jak z estetických důvodů, tak pro úrodu ovoce.

Listové mšice mohou způsobovat také další následky, protože jejich sliny přenášejí na rostliny škodlivé viry. Tím mohou vzniknout dalekosáhlé škody zejména v ovocných sadech či v profesionálních růžových zahradách.

Mšice listové a „vyhozené jídlo“

Závěrem ještě uveďme, že medovice tvořená mšicemi listovými hraje významnou roli: jelikož se mšice listové (zejména v příznivých podmínkách) velmi rychle množí, potřebují ze všeho nejvíc proteiny.

Berou si je ze šťáv rostlin a cukry obsažené v těchto šťávách vylučují v podobě medovice. Je to o to víc překvapující, protože rostliny jsou typickým představitelem světových výrobců cukrů a mnozí živočichové (včetně nás lidí) používají cukry jako potravu, aby z nich ve svých tělech vytvářeli proteiny. To je důvod, proč jíme rostliny. Mšice listové z nich ale větší část zahazují!

Medovice je potravou pro mravence a také mouchy. Proto se mravenci chovají ke mšicím podobně, jako my ke kravám: mravenci „dojí“ mšice listové, aby získali medovici. Aby to mohli dělat, úmyslně umisťují mšice na rostliny, roznášejí je po zahradě, pečují o ně a dokonce je i brání.

Kdyby mravenci nepožírali medovici, roztékala by se po rostlinách napadených mšicemi a ty by pak byly napadeny černí (houbou), která se medovicí živí.

Proto často objevíte mšice na rostlinách až v pozdějších fázích napadení, kdy už povlak černě na rostlině začíná být zjevný.

Mšice listové jsou úžasně plodné

Než si povíme, jak se mšic listových zbavit, podívejme se zběžně na jejich naprosto ohromující a úchvatný životní cyklus: mšice listové stráví zimu jako vajíčka. Proto jsou také v komerčních ovocnářských podnicích hubeny v tomto stadiu. Z vajíčka se vylíhne tzv. matriarch a začne se asexuálně množit. Vytvoří „panny“ mšice listové, které většinou nemají křídla. Ačkoli některé křídla mají, a mohou proto rychleji měnit hostitelskou rostlinu a zajistit tak rychlejší šíření v divoké přírodě, na zemědělské půdě, v lesích a v zahradách. Tyto panny se také množí asexuálně. Až s blížícím se podzimem vytvoří tyto výhradně samičí živočichové samčí jedince, opět asexuálně. Mšice se páří a vajíčka nakladená poslední samičí generací v roce v době, kdy se sexuální generace skutečně mění, umožní mšicím znovu se rozšířit v dalším roce.

Za léto se narodí až 50 generací mšic listových a každá panna porodí až 6 mladých mšic za den. Jeden matriarch tak může vyprodukovat kolem 1027 mšic listových za rok, a proto je počet narozených mšic téměř nespočetný. Každá mšice listová ale žije jen 5 až 6 dní. Když si uvědomíte, kolik mladých ptáků, mravenců, zlatooček, bejlomorek, pestřenek a larev lumků se živí mšicemi a doroste do dospělosti, je jasné, že mšice listová musí mít ohromnou rychlost reprodukce, aby jako druh přežila. Je také zřejmé, proč patří přibližně 450 druhů mšice listové, které se na severní polokouli vyskytují, mezi nejvýznamnější škůdce v zemědělství, lesnictví i zahradnictví.

Co se dá s mšicemi listovými dělat?

Když se na mšici listovou podíváme z biologického hlediska, je jasné, že je to nevděčný úkol snažit se ji na zahradě zcela vyhubit. Jakmile zmizí poslední, zcela jistě odněkud přiletí další nebo ji přinesou mravenci.

Kdekoli je to možné, předcházejte zamoření mšicemi listovými tím, že je nevpustíte. Ventilační otvory zimních zahrad a skleníků mohou být zakryté jemným pletivem, které zaručí dobrou ventilaci, ale nepustí dovnitř mšice. Stejný princip použijte u zeleninových zahrad a zakryjte zeleninu vhodnou tkaninou. Ta nejenže vytvoří mikroklima, které podporuje růst, ale také poskytne účinnou ochranu proti mšicím.

Některé odrůdy rostlin pro domácí zahrady, například některé saláty, jsou dokonce vůči mšicím listovým odolné. Můžete se rozhodnout úmyslně pěstovat takové odrůdy. Patří sem následující odrůdy, uvedené podle typu salátu (zdroj: Bavorský státní institut pro vinařství a zahradnictví ve Veitshöchheimu):

Hlávkový salát: Casanova, Fiorella, Irina, Jiska, Osaka, Estelle

Ledový salát: Barcelona, Bennie, Fortunas

Ledový salát mini: Minas

Salát dubový list Sirmai, Smile

Salát butterhead: Leny

Lollo biondo: Barman, Lorenzo

Lollo rosso: Solsun

Čekanka: Bentley

V případě maliníků, které jsou také oblíbenou obětí mšic listových, můžete zvolit odrůdy, které nejsou pro mšice tolik atraktivní (i když nejsou zcela odolné). Například stará odrůda Schönemann trpí mšicemi listovými častěji, než nové odrůdy Rumiloba a Autumn Bliss.

Jak účinně bojovat proti mšicím listovým: kromě preventivních opatření můžete s mšicemi bojovat také přímo pomocí různých přípravků. Zde je důležité vybírat přípravky na základě toho, zda chrání užitečný hmyz a jaká je nutná čekací doba (zejména v případě rostlin, které chcete jíst). Čekací doba: doba, kterou musíte po ošetření rostliny daným přípravkempočkat, než můžete rostlinu použít v kuchyni bez rizika pro zdraví. Informace o této době najdete v návodu k použití daného přípravku. U pesticidů z přírodních složek (např. draselné mýdlo či přírodní oleje) můžete počítat s krátkou nebo žádnou čekací dobou. Takové pesticidy vyrábí například firma Neudorff a patří sem Neudosan, Spruzit a Raptol. Další informace můžete získat u specializovaných dodavatelů pesticidů.

Dědovy zahradnické triky – ne všechny se hodí do dnešního světa!

Dříve, kdy bylo kouření ještě běžnější, by děda vzal cigaretový nedopalek a dal by ho přes noc do vody. Výsledný výluh by se naředil vodou a nastříkal na listy jako ochrana proti mšicím listovým. Jelikož je ale nikotin velmi účinný jed ohrožující nervový a kardiovaskulární systém, dědova metoda už není německými zákony o pesticidech povolena a když už byla použita, tak vždy jen na okrasné rostliny, nikdy na potraviny.

Na dědově zahradě se však stále můžeme přiučit, jak podporovat užitečné živočichy. Patří sem přilákání ptáků namontováním ptačích budek pro hnízdění (například pro sýkorky) nebo ponechání hnízd (například pro rehky) v původním stavu. Dokonce i vrabci, které děda na zeleninové zahradě snášel jen nerad, protože se věřilo, že poškozují nové rostlinky, jsou v době rozmnožování skvělými požírači mšic listových.

Podporovat užitečné živočichy znamená podporovat i užitečný hmyz. Pestřenky podpoříte pěstováním sedmikrásek. Tento hmyz se živí jejich pylem a klade svá vajíčka blízko mšic listových. Larvy, jež se z nich vylíhnou, velice rády požírají mšice. Stejně jako pestřenky jsou užitečné i berušky, zlatoočky, bejlomorky a lumci.

Chytré kombinace

Díky chytré kombinaci primárně preventivních a v případě potřeby i nápravných opatření pro boj proti mšicím listovým je dnes možné s tímto hmyzem bojovat, přestože se stále více šíří.

Pokud jde o těch pár mšic, které na zahradě bez ohledu na tato opatření stále zůstanou, škodolibí lidé řeknou, že jsou teď dva důvody, proč okořenit čerstvý salát z vaší zahrady trochou nasekaného kopru: Jednak to lépe chutná, jednak to zamaskuje chuť mšic, které by se mohly v salátu skrývat.