Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Budete-li pokračovat v prohlížení těchto webových stránek, souhlasíte s používáním souborů cookie. Přečtěte si více Soubory cookie

Zvláštní vydání věnované trávníkům – 1. část

V březnu mají trávníky zvláštní lesk. Svěží zeleň první trávy, která si na konci zimy konečně razí cestu ven, zvěstuje příchod jara. Kromě toho, že z trávy nemůžeme spustit oči, na mnoha místech také evokuje otázku, kterou si každoročně klademe: co se dá udělat nejlepšího, aby trávník opravdu posílil?

Celá řada čtenářů informačního bulletinu firmy GARDENA nám během posledních týdnů poslala dotazy týkající se trávníků. Děkujeme za ně! V samotném bulletinu však můžeme pokaždé zodpovědět jen 3 nebo 4 dotazy. Proto jsme dotazy shromáždili a odpovíme na ně zde, v tomto zvláštním vydání věnovaném trávníkům. A protože ne každého zajímá všechno, uspořádali jsme informace abecedně podle klíčových slov, kterých jsou dobré dva tucty. Projděte seznam hesel a najděte si radu příslušného odborníka ze společnosti GARDENA. A užijte si s trávníkem skvělou sezónu!

Dnešní číslo bulletinu společnosti GARDENA přináší odpovědi na otázky na témata od A  (aerace) do M (mech v trávnících). Ve 2. části, jež bude publikována 25. března, najdete informace o typech trávníků, drnech, odstraňování plevele a rozrývání půdy. Takže tady je 1. část trávníkového speciálu!

Aerifikace

Ano, tento termín skutečně existuje a s radostí vám ho vysvětlíme. Týká se provzdušňování kořenů trávy. Trávníky jsou často pěstovány na půdách, které nejsou dostatečně písčité. Půda je příliš soudržná a ke kořenům, jež potřebují dýchat, se tak dostává příliš málo vzduchu. Výsledkem je, že trávník špatně roste. Pomoci může aerace, neboli provzdušňování. Do trávníku se pomocí speciálních zahradních zařízení udělají díry. Ty se pak vyplní hrubozrnným pískem, takže v nich nevzniká bahno. Povrchová voda lépe odtéká, k trávním kořínkům se dostává více vzduchu, a tak trávník lépe roste. Na malých trávnících doma nebo v problematických oblastech (kde je například půda obzvlášť jílovitá nebo tam stojí voda) můžete trávník provzdušnit pomocí dvouzubé motyčky.

Mravenci

Chápeme, že je považujete za obtížný hmyz. Na domácích trávnících je najdeme hlavně blízko dlaždic či kamenů pěšinek, jejich výskyt uprostřed trávníku je méně běžný. Spíše než ničit samotný trávník, mají tendenci vytvářet hromádky písku. S mravenci lze bojovat pomocí vhodného insekticidu nebo (na menších plochách) pomocí prášku do pečiva rozsypaného za suchého počasí. Pamatujte ale, že velcí lesní mravenci se nesmějí zabíjet, protože patří mezi chráněné druhy. Vyskytují se v blízkosti lesů.

Méně práce s trávníkem

Pokud se chystáte pěstovat trávník, věnujte pozornost výběru semen. Existují směsi semen, které ušetří práci, protože tráva dorůstá menší výšky a roste až třikrát pomaleji. Pro vás to znamená méně sekání a začišťování.

Stromové mísy

No, tak to je téma pro diskusi. Mně osobně se pěstování stromů na trávnících nelíbí, protože spadané květy a listy mě jdou na nervy, a aby se zabránilo poškození trávy, je třeba trávník čistit častěji než záhony. Taky mě nebaví se stromům vyhýbat. Proč si přidělávat ještě další okraje trávníku, o které se musíte starat? Když už ale máte na trávníku stromy, měli byste opravdu vytvořit pro každý samostatnou stromovou mísu (pásmo nezarostlé zeminy kolem kmene), aby kořeny stromu mohly lépe dýchat. Zvláště v hlinitých půdách mají kořeny tendenci drát se na povrch. V případě starších stromů pak dochází k permanentnímu zasahování kořenů sekačkou na trávu. A pokud roste tráva až ke kmeni, snadno lze zasáhnout a poškodit i kůru stromu. Takže stromová mísa má dvě funkce: Udržuje vzdálenost mezi stromem a sekačkou či nůžkami na trávu a chrání kořeny. Tohle však nefunguje, pokud kolem stromu upěchujete mulč tak těsně, že kořeny pod ním stejně nemohou dýchat. Je lepší nechat okolí stromu volné a čas od času je okopat.

Květinové trávníky

Některé květiny, například rozrazil, jetel či sedmikráska, rostou na našich trávnících proti naší vůli, jen je tolerujeme. Jsou však i zahrádkáři, kteří se záměrně rozhodnou pro luční směs semen. Ti by si měli uvědomit, že tím výrazně omezí použitelnost parcely. Po květinových loukách by se nemělo pravidelně šlapat. Pro osev lze použít běžně dostupné směsi semen. Jedná se o kombinace různých druhů trav a bylin, včetně chrpy a vlčího máku, jež na trávníku dlouho nevydrží, a také květin, které se na trávníku zabydlí na delší dobu a daří se jim. Je pravda, že květinové trávníky není třeba tak často sekat. Stačí dvakrát za rok, jednou v červnu a podruhé v říjnu. Když už ale takový trávník sekáte, máte hodně trávy, se kterou musíte pracovat, a budete potřebovat kosu, motorovou kosu nebo sekačku s žací lištou, protože „normální“ malá sekačka to nezvládne. Někteří zahrádkáři sekají květinové trávníky jen jednou ročně, a to v září. Čekají, až bude mít většina druhů květin zralá semena, což obvykle v červnu neplatí.

Vápnění

Lidé často zapomínají přidat do trávníku vápenaté hnojivo. Růst trav, jež se používají pro trávníky, je ale často omezený, je-li půda příliš kyselá. To je i případ kostřavy. Ideální pH pro trávníky je od 5,5 do 6,5 (mírná kyselost). Dostatečné množství pro udržení koncentrace vápence v půdě je kolem 50 až 60 gramů zemědělského vápence na čtvereční metr a rok. Písčité půdy obvykle potřebují vápnit více a častěji než jílovité půdy, které vápenec lépe vážou. Pokud umíte sami určit hodnotu pH půdy na svém trávníku, počítejte, že pro zvýšení hodnoty pH o 0,5 je třeba přidat 60 gramů vápence na čtvereční metr. Příklad: Naměříte hodnotu pH 4 a chcete ji zvýšit na 6. Potřebujete tedy 240 (tj. 4 x 60) gramů vápence na čtvereční metr. 25kilový pytel tedy vystačí na dobrých 100 m2 trávníku.

Kompostování

Když vyhodíte odřezky rostlin na kompost, často začnou zapáchat. Dojde k tomu tehdy, když uložíte odřezky na kompost do jednotlivých tlustých vrstev. Chcete-li zápachu předejít, použijte tenké vrstvy (do 10 cm) posekané trávy. Ty pak střídejte s vrstvami velmi suchých kompostových rostlin (např. suché stonky nasekané na podzim či tenké větvičky ořezané ze stromů). Vznikne tím směs suchých kompostových rostlin bohatých na uhlík s vlhkými rostlinami bohatými na dusík, což jsou nejlepší možné podmínky pro tlení. To platí zejména tehdy, jsou-li kompostované materiály ve vrstvách dobře provzdušněny, jak je zde znázorněno. Anaerobní podmínky zde nejsou, čili nevznikají žádné páchnoucí plyny.

Mulčovací sekačky

Je pravda, že usnadňují sekání trávníku, protože v ideálním případě osekávají tak krátké kousky, že propadnou na zem mezi stébla trávy a tam se rozloží, a dodají tak trávě živiny. Je třeba si ale uvědomit, že to skutečně vyžaduje dobrý podklad trávníku a zdravou, dobře živenou trávu. Na problematických (příliš udusaných nebo příliš mokrých) půdách to už tak dobře nefunguje. V takových případech zůstanou odřezky mezi stébly příliš dlouho a vytvoří vrstvu, která brání přísunu hnojiva, stíní stébla před světlem a podporuje růst mechu. Čili: používejte mulčovací sekačku, ale aspoň jednou použijte rozrývač a v případě potřeby i častěji.

Setí nových semen

Odložte setí nových semen do doby, kdy teplota půdy dosáhne kolem 14 stupňů. Semena pak budou rychleji klíčit a mladé rostlinky rychleji porostou. Postačí 30 až 40 (podle použitých semen) gramů na metr čtvereční. Pokud máte méně zkušeností s hnojením a nemůžete se spolehnout, že intuitivně rozprostřete semena rovnoměrně, použijte rozmetač hnojiva, který má i možnost nastavení pro rovnoměrné setí. Potom nezapomeňte semena zaválcovat! Pokud semena chcete nebo potřebujete (kvůli opravdu suchému počasí) během prvních 14 dnů zalévat, aby vzklíčila, dělejte to velmi opatrně, abyste je nespláchli z povrchu. Vyžaduje to citlivou ruku, zejména na svazích. Lidé se často ptají, kdy je nejlepší posekat trávník poprvé. Počkejte 3 až 4 týdny a pak trávník posekejte jen v případě, že se začíná zelenat, když jsou stébla dlouhá kolem 8 cm. Zkraťte ho nyní asi na 5 cm. Až trávu posekáte potřetí nebo počtvrté a bude už silnější, můžete ji postupně zkracovat na 3 cm.

Komentáře