Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Budete-li pokračovat v prohlížení těchto webových stránek, souhlasíte s používáním souborů cookie. Přečtěte si více Soubory cookie

Zvláštní fakta o bobulích

Dát bobule do sendviče nebo nakrájené na plátky na salát? To je skutečně něco nepochopitelného! A přece lze takové podivné chování omluvit! Botanici se totiž na bobule, ty úžasně různorodé zahradní plody, které uvádíme v tomto zvláštním vydání bulletinu firmy GARDENA, dívají docela jinak, než my zahrádkáři.

Je překvapivé zjistit, že maliny, ostružiny, jahody atd. nejsou ve skutečnosti z botanického hlediska bobule, nýbrž shluky drobných plodů jiného typu, například peckovic. Z botanického hlediska lze bobulemi správně nazvat rajčata, okurky, melouny a banány. A největší bobule na světě je opravdu těžká: Je to dýně.

Takže vidíte, že bobule jsou vlastně velmi zajímavé ovoce. Nicméně toto zvláštní vydání, které sestavili naši odborníci na zahrady, obsahuje užitečné informace všeho druhu o bobulích, jak je chápeme my zahrádkáři.

Novinky ze zahrady s bobulovým ovocem

Jak se dařilo vaší zahradě s bobulovým ovocem v létě? Borůvky, jahody, černé rybízy a angrešty jsou teď sklizené, ostružiny zrovna zrají a kiwi je budou následovat na podzim. Obecně lze říci, že to bylo z hlediska bobulového ovoce úrodné léto. Černý rybíz kvůli dlouhé zimě v některých lokalitách sotva přežil, protože jeho časné kvetení v tomto roce nebylo ideální. Proměnlivé počasí zjevně vyhovovalo zejména červenému rybízu: dostatek tepla zajistil dobrý růst a hojné a především odpovídající dodávky vody umožnily, že je ovoce dobře vyživené. Naproti tomu obrovské výkyvy ve vlhkosti půdy, způsobené obdobími sucha, která se střídala s vydatnými dešti, mohly například u angreštu způsobit snadné praskání. Zkrátka, když se projdete po své zahradě s bobulovým ovocem, možná si všimnete pár věcí:

Angrešt:

Znovu se ukázalo, že u angreštu je velmi důležitá volba odrůdy, protože za teplého počasí s proměnlivou vlhkostí, jaké bylo letos, se dobře daří plísni (padlí angreštovému). Zejména zelená odrůda 'Invicta' stejně jako v minulosti prokázala, že je zdaleka nejvíc 'nepřemožitelná' (pokud jde o tuto vlezlou plíseň). Ze žlutých odrůd stojí za doporučení 'Hinnonmäki', z červených odrůd jsou dobré 'Rokula' nebo 'Red Eva'. Rokula je vhodná pro ty, kteří se na svou ovocnou zahradu nedostanou každý den, protože plody lze nechat na stopkách opravdu dlouho a není nutné je očesat v přesně danou dobu. Milovníkům angreštu, kteří mají rádi snadný život, doporučujeme odrůdu 'Pax', která je prakticky bez trnů a snadno se češe. Skutečně nemá moc ostnů.

Zahradní architekti přišli na to, že angreštové keře lze dobře využít i jako okrasné rostliny. Jako standardní ovocné stromy lemující pěšiny mohou pomoci oddělit jednotlivé oblasti zahrady nebo dát zahradním cestičkám zajímavý vzhled. V době, kdy je úroda ovoce připravena ke sbírání, jsou angrešty skutečnou pastvou pro oči. Důležitá poznámka pro stromkové rostliny: udržujte větve krátké a koruny uvolněné a kompaktní, aby se pod tíhou ovoce nezhroutily. Opory a podpěry pro koruny nevypadají na zahradě příliš atraktivně. To platí i pro rostliny angreštu, které se pěstují v kořenáčích. Krása však často něco stojí: Angreštové keře rodí více ovoce, než angreštové stromky.

Co byste měli hned udělat: pokud jste angrešt po sklizni dosud neprořezali, měli byste to neodkladně udělat. Dostatečně prořezaný angreštový keř by vám měl umožnit sáhnout dovnitř koruny, aniž byste se popíchali. K rostlině se pak dostane dost světla a ovoce může dobře zrát.

Rybíz:

To samé platí pro rybíz. Ačkoli nejsou citlivé na plíseň, mohou se u nich vyskytnout problémy se rzí nebo (v závislosti na odrůdě) u nich může být tendence k prýštění šťávy z bobulí. Dávejte si na to pozor při kupování rybízu v místní pěstitelské školce či zahradním centru. Rybízy mají dlouhou dobu sklizně. Pokud vyberete odrůdy chytře, může trvat od začátku července do půlky srpna. Šest týdnů tak můžete jíst čerstvý rybíz, zbytek můžete zamrazit nebo z něj udělat džem.

Červená odrůda 'Red Lake' zraje brzy a snadno se sází. Odrůda 'Rovada' zraje velmi pozdě a má velmi kvalitní velké plody na dlouhých stopkách. 'Primus' je v současnosti nejdůležitější bílá odrůda. Chcete-li vyzkoušet růžovou odrůdu, hledejte 'Rosalinn'. Děti milují rybíz, protože, je-li zralý, je relativně sladký. Co se týče chuti, černý rybíz je často považován za příliš hořký, než aby bylo možné ho jíst syrový. Zkuste ale odrůdu 'Ometa' nebo jemnější odrůdu 'Bona'. Má jemnou likérovou vůni a hodí se na vaření.

Co byste měli hned udělat: Jestli jste to ještě neudělali, měli byste hned prořezat černý rybíz. Stejně jako u angreštů a hybridu černých rybízů a angreštů (josta) odstraňte starší tlusté výhonky, které jsou příliš masivní. Jsou obvykle tmavě hnědé nebo černé, a proto je lze snadno rozpoznat. Nicméně světlé mladé výhonky na keři by se měly podepřít, protože lépe unesou váhu ovoce. Odstraňte ale všechny slabé výhonky a ty, které nejsou silné aspoň jako tužka.

Maliny:

Věděli jste, že maliny nemají jen červené odrůdy, ale také žluté a dokonce i černé? Odrůda 'Golden Bliss' má žluté plody a 'Black Prince' (americká divoká odrůda) má černé plody. Pokud pěstujete na své zahradě všechny tři barvy, můžete je sklidit začátkem října.

Odrůdy malin, které není třeba nijak pracně pěstovat, jsou teď oblíbené na zahradách, kde musí jít všechno rychle. Odrůdy jako 'Autumn Bliss' můžete nechat růst jako rybíz či angrešt jako prostý keř a po sklizni ho kompletně pokosit. Tato forma keře nerodí ovoce až do podzimu. Má to tu výhodu, že je velmi zřídka zamořena malinovníkem plstnatým, a ovoce proto nebývá červivé. U malin se také neustále objevují nové odrůdy. Novější pozdní odrůda, která zraje v září a má fantastické aroma a nesmírně atraktivní pevné plody, je 'Polka'.

Co byste měli hned udělat: ihned po sklizni uřízněte zkrácené výhonky maliníku blízko země tak, aby po nich nezbyly žádné pahýly. Snížíte tím riziko, že budou maliny zamořeny didymelovým odumíráním, což je infekce, která napadá rostliny přes staré větve.

Jahody:

Jahody jsou doslova kapitola sama pro sebe. Odrůdy s výraznou vůní divokých jahod jsou nejúchvatnější. Za zmínku zde stojí staré odrůdy jako 'Mieze Schindler', stejně dobrá je ale i intenzivně aromatická nová odrůda 'Thuchief'. Odrůdy pro pevné jahodové záhony, jako třeba 'Florika', jsou v tomto ohledu také skvělé, protože jsou křížené s divokými jahodami. Jahodové záhony jsou dobrou alternativou pro pokrytí země rostlinami pro záhony, které jsou částečně ve stínu. Tyto odrůdy se nevyměňují každé dva roky, jako je tomu u zahradních jahod, ale mohou na záhonech zůstat 6 až 8 let. Kvetou a rodí plody na listech, proto jejich plody neleží na zemi a tak rychle nehnijí.

Existují však nové odrůdy jahod pro květináče, truhlíky a také pro záhony. Převislé jahody se dobře hodí do zavěšených košů. Do jednoho koše můžete dát tři rostliny. V truhlíkách však udržujte mezi rostlinami rozestupy 20-25 cm. Pro patřičné zásobování rostlin vodou jsou nejlepší nádoby s rezervoáry na vodu. Na jahody používejte směsná hnojiva obsahující všechny živiny nebo speciální hnojiva na jahody, která obsahují více potaše, než hnojiva pro truhlíkové květiny. Bobulová ovoce ho potřebují pro lepší zrání a aroma.

Nakonec je třeba zmínit, že zásady platné pro převislé jahody platí i v opačném směru: Na menších kusech laťkových mříží nebo na kůlech můžete nechat růst popínavé jahody. Jahody ale budete muset přivázat, protože samy od sebe šplhat nebudou. Popínavé jahody lze sbírat od června do září, převislé jahody až do října.

Co byste měli hned udělat: pkud byly vaše jahody na stejném místě 2 roky a vypadají teď mizerně, je třeba je vyměnit. Teď je pravý čas to udělat. Pokud je do jara nezasadíte, úroda bude první rok po vysazení menší. Stále plodící odrůdy jahod a letní odrůdy lze sázet stejně dobře i na jaře, protože i tak budou mít dostatečně dobrou úrodu.

Bobule zimolezu modrého:

Zimolez modrý je rostlina, kterou nově řadíme mezi zahradní bobuloviny a rodí plody v květnu, dříve než ostatní bobuloviny. Plody jsou dlouhé a štíhlé a mají stejnou barvu a strukturu jako borůvky. Bobule zimolezu modrého připomínají toto známější ovoce také svou chutí. Tyto nové bobule jsou přitažlivé nejen tím, že je lze sbírat dříve, ale také tím, že plody jsou sladké a bohaté na vitamín C. Zcela vzrostlý keř zimolezu modrého je vysoký metr až metr a půl a široký asi metr. Rostlině bude vyhovovat jakákoli půda bohatá na živiny. Péče o tuto rostlinu je snadná, protože je nutné ji prořezávat jen trochu, roste rychle a nejsou s ní žádné komplikace. Kvůli lepšímu hnojení je nejlepší vždy vysadit dvě nebo víc odrůd zimolezu modrého, který kvete v květnu.

Mimochodem: zimolez modrý se přesunul z kategorie tzv. divokého ovoce do kategorie zahradního ovoce, protože stojí za to ho pěstovat na domácích zahradách, úplně stejně jako borůvky a maliny a v poslední době i muchovníky, lískové ořechy, černý bez, dřín obecný, brusinky, rakytník řešetlákový, šípkovou růži a jeřabiny.

Komentáře