Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Budete-li pokračovat v prohlížení těchto webových stránek, souhlasíte s používáním souborů cookie. Přečtěte si více Soubory cookie

Něco už kvete!

Pokud vaše květiny na záhonech už kvetou, trocha úsilí v pravou chvíli může způsobit, že budou ještě hezčí. Můžete také maximálně prodloužit trvání krásných květů a urychlit jejich opětovné rozkvetení. V tomto článku vám řekneme, co musíte hned teď udělat se svými záhony keřů a květin.

Zajímavé informace o péči o keřové a květinové záhony

Je to divné. Stále jsou lidé, kteří mají rádi květiny, ale říkají: „Já už záhony nedělám, je s tím moc práce.“ Pravda, určitá práce s tím je. Ale péče o květinové a zejména o keřové záhony je tak snadná, že dojem, který se snaží zahrádkáři vyvolat, totiž že musíte se záhony stále něco dělat, mě opravdu udivuje.

Porovnejme keřový záhon s trávníkem: trávník musíte od půlky března do půlky října sekat aspoň jednou za deset dnů. To je 6 měsíců, čili se dostaneme na 18 až 20 sekání. V závislosti na velikosti trávníku to může trvat 30 minut až 2 hodiny, takže celkem to dělá 10 až 40 hodin. A to nepočítáme další práce jako hnojení či rozrývání. To znamená, že prací na trávníku strávíte aspoň jeden pracovní týden za rok.

Záhony osázené sezónními květinami a keři nevyžadují takové množství času. Jsou-li osázené tak, aby bylo zaručeno, že rostliny se hodí pro danou lokalitu (a proto dobře rostou) a jsou vysazené jako tzv. skupinový porost, péče o ně je snadná. Skupinový porost znamená, že listy sousedních rostlin se dotýkají (pro keře by to tak mělo být nejpozději druhý rok). Potom zastiňují zem a brání semenům plevele v klíčení a zpomalují vypařování vlhkosti z půdy.

Jednoduchá srovnání, jako je výše uvedené, obracejí pozornost na záhony. Zdá se totiž, že představují daleko méně námahy. Nápad vytvořit na zahradě záplavu květin se tak jeví daleko příjemnější. Jděte do toho, pomůžeme vám!

Jak si usnadnit zavlažování

Keře rostou v přirozeném prostředí, jež je buď mokré, nebo opravdu suché. Pro vaši zahradu to znamená následující: Pokud pro svůj záhon zvolíte správné keře, porostou prakticky bez zavlažování, kromě zcela neočekávaných rozmarů počasí, kdy budou rostliny potřebovat trochu pomoci. Vybrané rostliny a metody sázení jsou tedy rozhodující. A jak zde už bylo uvedeno, heslo je „skupinový porost“.

Abyste měli méně práce se zavlažováním, zakryjte půdu na záhonech kůrovým kompostem či štěrkem, podle toho, co lépe vyhovuje vašemu designu. Dalším vhodným způsobem úspory práce může být automatický zavlažovací systém.

Pokud stále ještě potřebujete nebo chcete zavlažovat, nejlepší je to takto: Rostliny zalévejte, jen když začnou vadnout – tehdy je problém vážný. Do té doby si příroda pomůže sama. Toto platí, když jsou rostliny dospělé, ne však ve fázi vzrůstu, která trvá až rok. Místo tahání kropících konví je snadnější zavlažovat pomocí hadice a kropícího nástavce, abyste mohli pohodlně obsáhnout celý záhon a lépe se dostat k rostlinám.

Nejlepší doba na zavlažování je brzy ráno, druhá nejlepší je pozdě večer. Večer je až na druhém místě, protože je lepší, když rostliny na noc nejsou namočené, protože by to mohlo podporovat plísně. Z toho důvodu platí při zavlažování obecné pravidlo, že je lepší nenamáčet listy, zejména u květin. Během dne zalévejte jen v případech nouze a vlažnou vodou. Zalévání rozpálených rostlin příliš studenou vodou z kohoutku ochladí kořeny, zrovna když mají nejlépe fungovat. Množství vody: Více vody méně často je lepší než méně vody častěji. Aby bylo jasno: Zavlažujte důkladně a cíleně, což konkrétně znamená kolem 10 litrů vody na metr čtvereční.

Tip: když použijete dešťovou vodu, nemusíte platit vodné a stočné. I dešťová voda je velmi vydatná. Pokud například ve vaší oblasti spadne 700-800 mm srážek, je to 700-800 litrů vody na metr čtvereční. To by klidně mohlo dělat zadarmo naplněnou nádrž vody na parcelu a rok.

Hnojení zahradních květin? Žádný problém!

Nejdůležitější základní pravidla pro správné hnojení zahrady jsou ve zvláštním vydání bulletinu firmy GARDENA na téma hnojení. Na tomto místě jen zopakujeme toto:

V keřových zahradách závisí hnojení hlavně na množství listů a květů, které rostliny vytvářejí. Já hnojím čas od času jen skalkové keře hrstkou rohové moučky nebo trochou kompostu (sotva litr na metr čtvereční). Silně rostoucí záhonové keře mohou na jaře (březen/duben) dostat kolem 50 gramů směsného hnojiva na metr čtvereční. Nebo jim místo toho můžete dát kolem tří litrů kompostu na metr čtvereční. Slaběji rostoucí keře potřebují jen 30 gramů nebo 1,5 litru. V polovině června jim můžete dát druhou, mírně redukovanou dávku.

Podobná pravidla platí pro květinové záhony s jednoletými a dvouletými letními květinami. Protože však tyto rostliny musí během pár týdnů vytvořit hodně listů a květů, je jasné, že když dojde na hnojivo, je třeba postupovat obezřetně. Kromě hnojení takových rostlin 50 gramy směsného hnojiva (na kvetoucí rostliny) na metr čtvereční během sázení použijte hnojivo podruhé (40 gramů nebo 1,5 až 2 liry kompostu) na konci června a potřetí (40 gramů nebo 1,5 až 2 liry kompostu) počátkem srpna. Nejlépe se to dělá za vlhkých zamračených dnů. Jinak to dělejte současně se zavlažováním rostlin. Nezapomeňte hnojivo hned zahrábnout, i když používáte kompost.

Opory v keřových záhonech? Ale jak?

Když keř v záhonu nebo někde o samotě dosáhne kritické velikosti, vítr a déšť ho mohou snadno pocuchat, ohnout a polámat. Krásné záhonové keře můžete mírně omezit v pohybu pomocí keřových kruhů, které by měly být dobře upevněny, ještě než budou skutečně potřeba. Keřové kruhy většinou na rostlině vypadají lépe než lýkové provazy nebo stuhy. Navíc musejí být upevněny tak, aby držely dvě větve na opačných stranách keře, protože jinak by uvázané prstence mohly příliš snadno sklouznout po kmeni na zem. Dobré nápady, které si můžete sami vyzkoušet: Udělejte věneček z holé vrbové větvičky a připevněte ho ke kůlu. Získáte tak doma dělanou oporu pro keře, která má klasický, venkovský vzhled. Máte-li rádi věci ještě rustikálnějšího vzhledu nebo se chcete více přiblížit k přírodě, zkuste toto: Vezměte lískové větvičky aspoň metr dlouhé. Zapíchněte tři, čtyři nebo pět přímo kolem keře a přehněte jejich konečky přes keř tak, abyste je mohli zastrčit do díry vyhloubené rýčem. Jakmile konečky strčíte do díry, díru uzavřete. Pokud některá ohnutá větev vytváří příliš velkou tenzi, prostě ji zlomte. Skrz takto vzniklou střešní konstrukci z větví, která je příjemná pro oko a přátelská k životnímu prostředí, začne brzy prorůstat křoví, kterému bude poskytovat oporu.

A co plevely? A bršlice kozí noha?

Jen několik plevelů bude klíčit v keřovém záhonu, pokud jsou keře vysazeny dost blízko sebe a půda je zakryta mulčem. Vždycky můžete okopávat půdu mezi větvemi a narušovat jakékoli plevely, kterým se i tak podaří vyklíčit. Buďte ale opatrní. Některé keře, například funkie, mají kořeny velmi mělko pod povrchem a mohli byste je motyčkou poničit.

Bršlice kozí noha je častý problém v keřových záhonech a rozšíří se úplně všude. Její odstraňování je nesmírně obtížné. Když ji vykopete, malé kousky kořene vždy zůstanou v zemi a vyrostou z nich nové rostliny.

Dříve bylo často nutné veškerou bršlici zcela odstranit a pak znovu vytvořit záhon od samého začátku. Dnes existuje biologický herbicid od firmy Neudorff, který znamená konec bršlice. Přípravek se jmenuje Finalsan GF GierschFrei. Dáte-li si tu práci a natřete jím jednotlivé listy bršlice, brzy uvidíte, že bršlice (a jen ona) během pár hodin uhyne.

Musíte ořezávat keře?

V letní zahradě není potřeba nic ořezávat jen pro samotné ořezávání. Chcete-li zabránit utvoření semen a samovolnému výsevu, odstraňte květy zastřižením. Stračky, oměj šalamounek, šalvěj, šanty kočičí a kopretiny lze podpořit v růstu odstraněním stonků květů v raném stadiu, aby se znovu vytvořily a nejpozději na podzim znovu rozkvetly. U keřů, které během léta brzy vadnou (např. srdcovka nádherná), vadnoucí listy neodstraňuji, dokud samy neopadají, i když usychající listy nevypadají tak pěkně. Když ale rostlinám dovolíte odhodit své listy, posílí je to, protože přejdou to fáze odpočinku.

Pro větší potěšení ze zahrady rozdělte keře

Koncem léta (podle počasí, někdy už od začátku září) můžete mnohé keře rozdělit, zvláště např. kosatce bledé či kopretiny, abyste je revitalizovali. Jen velmi vytrvalé keře, jako třeba pivoňky, je nejlepší nechat několik let na jednom místě.

Doba dělení keřů je také vhodnou dobou, kdy se o ně můžete s někým podělit. Pokud si některé keře nechcete ponechat, darujte je přátelům zahrádkářům. Kromě toho, že to přispěje k pestrosti odrůd keřů na jednotlivých zahradách, každému tím uděláte radost a posílíte přátelské vztahy.

Jak zařídit, aby letní květiny kvetly ještě lépe

Budete-li se vždy řídit informacemi o hnojení a zavlažování květinových záhonů s jednoletými letními květinami, budete mít to nejdůležitější splněno. Důsledné zavlažování je totiž obzvlášť důležité i pro vytrvalé květiny. U odrůd, které tak dobře nezpracovávají vápenec a vyžadují hodně železa, jako např. petúnie, hebe, bakopy bílé a modré kopretiny, se mohou objevit příznaky nedostatku železa (žloutnutí mladších lístků, stále zelené žilkování listů u kořene). Dochází k tomu zejména na silně vápenatých půdách a při zavlažování tvrdou vodou. V takovém případě prostě ošetřete rostliny železitým hnojivem ze specializovaného obchodu podle návodu k použití.

V srpnu mohou některé rostliny (např. vějířovka či starší odrůdy petúnií) rozkvést a u jiných možná po návratu z dovolené zjistíte, že úplně zmizely (např. lobelka či šalvěj). Odumřelé rostliny je nejlepší ze záhonu odstranit. Vzniklá holá místa můžete osázet například lučními bylinami, trávami a keři, a přejít tak plynule z atmosféry pozdního léta do podzimní nálady. Kromě toho pro všechny letní květiny, zejména pro fuchsie, libory, muškáty, hledíkovky, ostruhatky, kohoutky chalcedonské a viguiery, platí, že byste je neměli nechat vysemenit, protože to ovlivní jejich hormony a mají pak méně květů.

Chcete mít každý rok nějaké květy? Pěstujte dvouleté rostliny!

Chcete-li, aby dvouleté rostliny v následujícím roce ozdobily vaši zahradu, je třeba je zasít brzy. Patří sem karafiát, fenykl obecný, náprstník, hadinec obyčejný, kohoutek věncový, mléč zelinný, divizny a některé odrůdy hořce.

Také macešky a fialky ostrohaté pro nadcházející rok je třeba zasít už nyní. Nezapomeňte na doplňkové zahradní kopretiny s velkými květy a pomněnky.

Okrasná zelenina a jedlé květiny

Pěstujete-li okrasné druhy zeleniny, jako například mangold s mnohabarevnými listy, a jedlé byliny, například šťovík s červenými listy, nezapomínejte je sklízet. Křehké listy těchto rostlin se často skvěle hodí k použití v kuchyni a obě výše uvedené rostliny jsou příkladem kulinářských pochoutek, které můžete sklízet průběžně. Pokud se utvoří stonky květů, odstraňte je, jakmile se vyvinou. Jiné květiny lze nosit přímo z keře do kuchyně: bohyšky můžete stejně jako květy cukety použít do nádivek, například s kuřecím salátem. Odrůdy bohyšky mají různé chuti. Odrůdy 'Crimson Pirate', 'French Lingerie', denivka citrónová a denivka žlutá jsou všechny dobré k jídlu. Bohyšky a květy jiřin spolu s květy brutnáku a/nebo měsíčku jsou například také skvělé estetické i chuťové přísady do barevných letních listových salátů. Já osobně dávám přednost světlým květům jiřin před tmavými, které jsou pro mě často (záleží na odrůdě) příliš hořké. Prostě utrhněte květ jiřiny a ochutnejte ho sami. Chuť se podobá chuti hlávkového salátu, ale je trochu výraznější.

Komentáře