Soubory cookie používáme pro zlepšení vašich zkušeností na našich webových stránkách. Budete-li pokračovat v prohlížení těchto webových stránek, souhlasíte s používáním souborů cookie. Přečtěte si více Soubory cookie

Indiánské léto

V pozdním létě, kdy listy začínají měnit barvu a nízké slunce svítí skrz stromy, mají lesy a pole velmi zvláštní atmosféru. A právě tuto můžete na podzim vidět v USA - zejména ve státech Nové Anglie. To je místo, kde koncem měsíce září začíná slavné indiánské léto, kdy listy javorů a dubů začínají hýřit všemi představitelnými odstíny červené a žluté. Přírodní zázrak podzimního listí je intenzivnější než kdekoliv jinde na světě.

Lesy v plamenech

Červené, žluté, oranžové a okrové - listy javorů, dubů a olší v lesích Nové Anglie doslova explodují barvami indiánského léta. Ale proč jsou barvy listů, které vytvářejí "vodopád listů", tak intenzivní právě v této severovýchodní části USA? Odpověď je poměrně jednoduchá. I v lesích západní Evropy, ve kterých roste asi 50 různých druhů stromů, vzniká barevný „požár“. Ale lesy Nové Anglie jsou domovem více než 800 druhů stromů a všechny tyto druhy přispívají k tomu, že lesy během indiánského léta září jako plameny. Najít ideální čas pro pozorování jedinečné souhry barev stromů uprostřed slábnoucího slunečního světla není vůbec snadné.

Pouze ve vhodném období

Listy začínají měnit barvu na konci září a na některých místech může být tento jev pozorován až do poloviny listopadu. Každý rok si velký počet "listových obdivovatelů" počká na správný okamžik, aby si vychutnali vrchol této barevné podívané. Je obtížné určit přesný okamžik, protože je k tomu zapotřebí spojení celé řady různých faktorů. Plná krása podzimního listí se může projevit dříve nebo později v závislosti na délce dnů, množství vláhy, nízkého nebo vysokého obsahu cukru v listech a na teplotě. Tato zvláštní doba trvá obvykle jen několik dní. Aby tento úkaz nikomu neunikl, informuje pravidelně Ministerstvo energetiky a ochrany životního prostředí na svých internetových stránkách o postupu indiánského léta. Aby si fanoušci vychutnali měnící se barvy, je 24 hodin denně k dispozici speciální hotline "padání listí". Nejdříve je možné indiánské léto vidět na severu Nové Anglie, postupně se šíří dále na jih. Například, poslední týden v září začíná „listopad“ v Maine, v následujících dnech a týdnech mění barvu stromy v lesích v New Hampshire a Vermont, až nakonec indiánské léto vyvrcholí na jihu v Connecticutu a Rhode Island.

Proč se to nazývá "indiánské léto"?

Protože pro objasnění původu výrazu "indiánské léto" existuje celá řada různých vysvětlení, nemůžeme s jistotou říci, odkud termín pochází. Jeden z těchto výrazů vychází z indiánské mytologie. Podle indiánské legendy nebo legendy amerických starousedlíků prosakuje krev zabitých medvědů do půdy a přes kořeny se dostává do listí stromů, což způsobuje jejich zčervenání. Další vysvětlení je založeno na jiné indiánské tradici, podle které využívali toto roční období jako hlavní loveckou sezónu, protože mírné teploty v tomto ročním období vytáhly volně žijící živočichy z úkrytů. Ale výraz také může pocházet od námořníků, pro které byl podzim termínem dokončení nakládání lodí, aby mohli zahájit cestu směrem k Indickému oceánu.

A proč mění listy barvu?

Tuto otázku si musel položit každý amatérský zahradník alespoň jednou. Bohatou zelenou barvu listů v letním období způsobuje pigment chlorofyl. Zkrácením dnů a poklesem teploty stromy ví, že je čas připravit se na zimu. Proč tomu tak je? V zimě stromy přes listy ztrácí hodně vody. Ale pokud je půda zmrzlá, stromy by jen velmi těžko získávaly dostatek vlhkosti, kterou by potřebovaly. Řešením je právě opadání listů, aby jejich prostřednictvím nedocházelo v zimě k odpařování vody. Chlorofyl je z listů proto oddělen a uložen v kořenech jako "stavební materiál" pro další jaro. Jakmile je chlorofyl z listů stažen, objeví se jiné listové pigmenty, které byly předtím chlorofylem potlačeny. A následkem toho jsou vidět na listech a stromech unikátní změny barev. A proč listí padá právě na podzim? Jakmile již není v listech obsažen chlorofyl, vytvoří se mezi stonkem a spodní částí listu vrstva korku, která utěsní jizvu po listu. Po jejím vytvoření již nic neudrží listí na stromě. Podzimní vítr je pak sfoukne z korun stromů a po pádu na zem se rozloží na cenný humus.
Každý rok se tím fascinujícím procesem příroda chrání před zimou - a zároveň nám poskytuje nezapomenutelný pohled na jasně barevný koberec z listí.

Foto: © mdbrockmann82

Komentáře